Analýza trhu práce po sektorech a krajích v České republice

I. Úvod

Českou republiku (dále jen ČR) v současné době nejvýrazněji charakterizuje extrémně nízká nezaměstnanost a stav trhu práce. Z pohledu nezaměstnanosti patří ČR k zemím s nejnižší nezaměstnaností nejen v Evropě, ale také v zemích OECD. Náš výzkum se zaměřil na trh práce a na stranu poptávky po práci z pohledu jednotlivých odvětvích v krajích České republiky.

Problémy, které sebou nese nízká nezaměstnanost, mohou být v krajích odlišné a stejně tak mohou být odlišné i v jednotlivých odvětvích. Proto jsme se na poptávkovou stranu trhu práce podívali hlouběji, abychom pochopili specifika jednotlivých krajů a odvětví v nich.

Cílem této práce je určit, která odvětví v krajích mají nedostatek odborných pracovníků. Dále si klademe za cíl analyzovat trh práce na úrovni odvětví a krajů, za účelem zjištění, které kraje jsou i do budoucna v kritické situaci s najímáním nových pracovníků. Prostředkem k dosažení těchto cílů je vytvoření metodiky pro hodnocení odvětví v krajích, která nám umožní jedním číslem vyjádřit, jak kritická je situace na straně poptávky trhu práce. Celem zpracujeme tři základní parametry (velikost odvětví, velikost neuspokojené poptávky po práci a počet nezaměstnaných na jedno volné racovní místo). A tyto tři parametry poslouží k vhodnocení celkového stavu odvětví v krajích.

Problematika strukturální zaměstnanosti má dva hlavní apspekty (stranu poptávky a stranu nabídky). V této práci se zaměříme zejména na oblast poptávky a její převis nad nabídkou, která v současné době patří k nejhorším v EU. Společnosti se potýkají zejména se dvěma problémy. V první řadě se jedná o kvantitativní stránku problému (nedostatek pracovní síly) a dále je to kvalitativní stránka (nedostatek poptávaných profesí). V našem příspěvku se zaměříme na obě strany. První oblast budeme analyzovat jako formou odchylek od průměru v odvětví, v kraji či v celorepublikovém průměru. Tento pohled na trh práce v krajích a odvětvích nám pomůže identifikovat kladné i záporné vrcholy představující kritická místa.

II. Trendy v nezaměstnanosti od roku 1989

Po roce 1989, kdy došlo k transformaci hospodářství, otevření ekonomiky, začala její restrukturalizace. S možností podnikání, vzdělávání a celkové svobody, přišla i poptávka po zcela nových statcích a především službách. Za celé toto období poklesla zaměstnanost v zemědělství o polovinu. Poklesla i zaměstnanost ve všech odvětvích průmyslu, především v hutnictví a stavebnictví. Ostatní odvětví buď setrvávala na podobné úrovni, nebo se změnila z hlediska zaměstnanosti jen minimálně.

„Ohledně příčin nízké míry nezaměstnanosti v České republice v první polovině devadesátých let se vedou debaty, lze však zmínit, že k příčinám jistě patřil nevyvinutý sektor služeb před rokem 1989, relativně nízký podíl pracovníků v zemědělství, a ne zela dokončená transformace ekonomiky.“ (Pošta, s.15, 2015)

Souhlasíme s tvrzením, že extrémně nízká nezaměstnanost byla způsobena také ne zcela dokončenou transformací ekonomiky a dovolíme se tvrdit, že reálná (hlubší) transformace ekonomiky započala až v letech 1997–2003. Toto období se vyznačuje nejvyšší nezaměstnaností, která má od roku 2004 klesající trend.

V celém sledovaném období docházelo i k cyklickému průběhu zaměstnanosti. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu do roku 2012 klesala a od roku 2013 opět rostla. V současné době dosáhla stejné úrovně, na které byla v roce 1993. Tento vývoj kopíruje vlivy globalizace a od roku 2013 návrat k lokalizaci, tj. zvýšený počet lokálních výrobců, např. různých start-upových firem nebo orientace na lokální výrobce. Kromě toho rostoucí cenová hladina v Číně vede stále častěji k odchodu výrobců z tohoto teritoria zpět do Evropy a dochází tak k obnově zpracovatelských podniků v ČR, které často v první dekádě 21. století zanikaly právě kvůli přesunu výroby do Asie.

Ve sledovaném období docházelo v terciálním sektoru k růstu ve všech odvětvích. Nejvíce vzrostla zaměstnanost v odvětví informačních a komunikačních činnostech a v odvětví velkoobchodu a maloobchodu a údržbě motorových vozidel.

Tento rozvoj je spojen i se vstupem ČR do Evropské Unie a Schengenského prostoru, což umožnilo českým výrobcům vstoupit na nové trhy. 

„Volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie ovlivňuje český trh práce, více než polovinu ekonomických aktivních cizích státních příslušníků v České republice v roce 2011 tvořili občané ostatních členských států Evropské unie“ (Pošta, s.11, 2015)

Trendy v zaměstnanosti dle odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 1. Srovnali jsme velikosti odvětví dle zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích za uplynulých 24 let (ve třech obdobích – 1995, 2005 a 2017).

Tabulka 1: Vývoj velikosti odvětví z pohledu zaměstnanosti ve vybraných letech

Z tabulky č. 1 je zřejmé, že mezi roky 1995 a 2017 došlo zejména k výraznějšímu nárůstu osob zaměstnaných v odvětví M – Professional, scientific and technical activities a dále v odvětví Q – Human health and social work activities. Trvalý nárůst dosud malého odvětví: J – Information and communication jasně naznačuje rostoucí trend tohoto odvětví, z čehož můžeme očekávat i do budoucna nárůst zaměstnanosti v oblasti IT. I když můžeme pozorovat úbytek zaměstnanosti v odvětví F – Construction, je nutné podotknout, že stavební výroba po roce 2013 je ve zhoršující se kondici zejména kvůli legislativním změnám a narůstající administrativě při povolování staveb. Nicméně je nutné zmínit, že celá řada odvětví se potýká s problémy, najít pracovní sílu, a proto zaměstnanost jako statistická hodnota není zcela relevantní. Důležité je sledovat vývoj celkového poptávaného množství pracovníků.

Právě tyto poznatky jsou předmětem dalšího textu, který se na převis poptávky nad nabídkou zaměří a identifikuje odvětví s problémy naplnit poptávku firem pro pracovní síle.

III. Metodika

Členění odvětví v této práci vychází dle zákonem dané klasifikace odvětví. Jednotlivá odvětví budou tudíž klasifikována dle Sdělení Českého statistického úřadu po zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).[1]

Klasifikace odvětví dle CZ-NACE[2]:

A – Agriculture, forestry and fishing         

B – Mining and quarrying            

C – Manufacturing

D – Electricity, gas, steam and air conditioning supply

E – Water supply; sewerage, waste management and remediation activities

F – Construction

G – Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles and motorcycles

H – Transportation and storage

I – Accommodation and food service activities

J – Information and communication

K – Financial and insurance activities

L – Real estate activities

M – Professional, scientific and technical activities

N – Administrative and support service activities

O – Public administration and defence; compulsory social security

P – Education

Q – Human health and social work activities

R – Arts, entertainment and recreation

S – Other services activities

Velikost odvětví

Velikost odvětví zde představuje podíl mezi celkovým počtem zaměstnaných osob v kraji
a počtem zaměstnaných osob v kraji v daném odvětví národního hospodářství. Data použitá pro výpočet jsou převzata z veřejné databáze ČSÚ[3]. Zjišťování hodnoty pobíhá na základě poměru popsaného níže, kdy výsledná hodnota je uváděna v procentech. Vyjadřuje tak procentuální podíl (velikost) daného odvětví v kraji.

Rovnice 1:

pe … počet zaměstnaných v daném odvětví CZ-NACE v daném kraji

te … celkový počet zaměstnaných v daném kraji

s … velikosti odvětví v kraji [%]

Výsledná data jsou uskupena do maticové tabulky, ve které jsou seřazeny podle krajů a podle klasifikovaných odvětví. V následující časti je tato tabulka analyzována z pohledu krajů (vertikální analýza) a z pohledu odvětví (horizontální analýza).

Vertikální analýza – porovnání velikosti odvětví mezi sebou v jednotlivých krajích a stanovení dominantních či klíčových odvětví v každém kraji

Horizontální analýza – porovnání krajů mezi sebou z pohledu jednotlivých odvětví a stanovení krajů, ve kterých dominují jednotlivá odvětví    

Podíl volných pracovních míst

Procentuální podíl volných pracovních míst vůči poptávce po práci, je zkoumán vertikální i horizontální analýzou. Výpočet vychází z rovnice:

Posted by Jiří Rotschedl

Jiří Rotschedl

Zajímám se o kuriozity či zajímavosti dnešního světa a pokouším se zjistit příčiny jejich vzniku a nebo je jen tak poznat do hloubky nebo pochopit. Od roku 2011 působím externě na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, kde vyučuji ekonomii, mikroekonomii a vedu bakalářské práce.

0 Comments

Leave a Comment

Type your name.
Email required.
Comment required.