O projektu

Chudoba je všudypřítomný vedlejší produkt společenského uspořádání a chování jedinců v tomto systému. I když v globálním měřítku se daří snižovat míru chudoby, existují hrozby vedoucí ke zhoršování míry chudoby, které nejsou adekvátně prozkoumané. Na chudobu nemusíme nahlížet pouze jako na socioekonomický problém. Může se dotýkat i oblastí, které běžně nejsou považovány za rozhodující pro vznik chudoby, a tudíž nejsou očekávány v tomto směru možná rizika. Jednou z těchto oblastí je fyziologie lidského organizmu – hormony, genetické predispozice, struktura střevního mikrobiomu, které vedou např. k poruchám osobnosti nebo hyperkinetické poruchy či jiným změnám v chování jedince. Drtivá většina těchto onemocnění neurogenerativního nebo psychiatrického charakteru jsou plně nebo částečně geneticky podmíněné a jejich prevalence se dědičností zvyšuje.

Budeme-li hledat příčiny chudoby v dědičnosti, nevyhneme se argumentům, že takový pohled na chudobu může vést k „medikalizaci“ chudoby, resp. k označování chudoby za nemoc, kterou bychom měli léčit. Není to však cílem tohoto zkoumání. Účel obdobných výzkumů spočívá v nalezení argumentů proto, aby zasažené skupiny obyvatel mohli mít např. vyšší právní ochranu při poskytování úvěrů. Podobně jako je tomu např. u dysgrafických či dyslektických dětí, které mají úlevy ve výuce. Kromě toho tento přístup umožní zaměřit se na výchovu či výuku rizikových skupin dětí již v mladším věku – v rámci základních a středních škol, které mohou díky tomu působit jako prevence vzniku chudoby.

Hypotéza o tom, že lidé s poruchou osobnosti nebo ADHD mají vyšší riziko se stát osobami pod hranicí příjmové chudoby a následně sociálně vyloučenými jedinci, vychází z řady studií v oblasti psychologie a psychiatrie. Autoři studií dochází k závěru, že lidé s ADHD se chovají impulzivně, bez zvážení důsledků svých rozhodnutí.

Cílem projektu je ověřit na základě experimentů zmíněnou hypotézu vztahu chudoby s poruchou osobnosti či ADHD a zejména navrhnout preventivní opatření zaměřená na nejvíce zasaženou (rizikovou) skupinu obyvatel.

I když ADHD porucha je zejména problém dětí, u řady případů přechází i do dospělosti.
Doporučení plynoucí z výzkumu fyziologických příčin vzniku chudoby najdou uplatnění u skupiny osob, které nutně nemusí chudobou trpět, ale mohou být vysoce rizikovou skupinou, která chudobě kráčí vstříc. Pokud se deklarovaná hypotéza potvrdí, bude možné změnit směrování těchto osob tak, aby došlo ke snížení rizika vzniku chudoby.

Projekt naváže na studie pojednávající o vztahu ADHD a poruch osobnosti s impulzivním chováním jedinců, kteří díky tomu nedokáží vyhodnotit budoucí dopady svých impulzivních rozhodnutí. Jinými slovy projekt vyjde z předpokladu, že lidé s poruchou osobnosti nebo s ADHD mají vyšší subjektivní diskontní faktor, který až iracionálně upřednostňuje současnou spotřebu nad budoucí. Jedinci, kteří se pohybují na hranici příjmové chudoby pak mohou velmi snadno sklouznout pod tuto hranici, a díky tomu může být tato fyziologická predispozice hrozbou nejen pro samotné jedince, ale z celospolečenského pohledu i pro sociální systém, sociální smír, kriminalitu apod.

Celkové roční náklady na projekt: 190.000 Kč. Část nákladů projektu ve výši 150.000 Kč je hrazeno z výzkumného projektu VŠE IGS F5/03/2019 - "Poruchy osobnosti jako rizikové faktory chudoby - případová studie" a druhou část nákladů, zejména náklady na vznik tohoto portálu o chudobě z neziskové organizace: Centrum pro prognózování, z.s.